"S CK Jedu kolem světa"

V roce 2014 jsme se opět vydali na Račí Hrad, protože se nám areál tábora líbí. Tentokrát jsme se na tábor vydali s cestovní kanceláří CK Jedu. Při srazu, který byl na hasičárně, byl na děti s rodiči připravný CHECK-IN (odbavení), kde se odevzdaly všechny důležité papíry, léky nebo kapesné. Všichni vedoucí a praktikanti měli na sobě jednotnou uniformu, růžové tričko a modrou vestu, které se nosily každý den na večerní nástup a tak se staly nejpoužívanějším kostýmem na táboře. Jako celotáborovou hru jsme měli "S CK Jedu kolem světa", která nás zavezla do různých koutů světa.
První den jsme šli na večerní procházku do lesa a najednou vidíme nějaké světlo v lese. Jako správní cestovatelé jsme překonali strach a šli se podívat co se to tam děje. Když jsme přišli blíže, tak najednou vše zhaslo a objevili se dva badatelé, kteří byli celkem zmatení. Děti tiše pozorovaly ty dva chlápky a snažily se přijít na to co se děje. Když se najednou rozsvítilo světlo a všichni jsme předsebou uviděli velké bílé plátno, bylo nám jasné, že je to teprve začátek - před námi se objevilo velké stínové divadlo. Za chvilku upoutalo pozornost dvou badatelů a děti stále mlčky seděly a pozorovaly o co by se mohlo jednat. Badatelé sebrali všechnu odvahu a vydali se do stínového světa - Papua Nová Quinea. Potkali kmen lidožroutů, ti si jejich návštěvu vyložili špatně a chtěli si je připravit k večeři. Nakonec šaman poznal, že se zmílil a společně s nimi omylem vyvolali zlého ducha, kterého děti museli po dobu tábora najít a chytit. Během tábora jsme byli v mnoha zemích např. Peru, Hawai, Grónsko, Čína, Řecko, Indie, Keňa a Egypt, kde děti ducha chytily a zavřely ho spolu s faraonem do sarkofágu. Na každém ranním nástupu zahráli vedoucí dětem scénku k dané zemi a děti musely uhodnout do které země je cestovní kancelář dopravila. Scénky byly velice povedené a hrané především tak, aby se u toho všichni zasmáli.

Z Papui Nové Quinei jsme odjeli ducha hledat do Peru, tam jsme potkali pravé indiány. Nejdřív jsme museli přejít přes celnici, kde děti dostaly cestovní pasy, které si musely střežit jako oko v hlavě. Aby jsme mezi indiány zapadli, museli jsme si vyrobit čelenky, pomalovat si obličeje a naučit se střílet lukem. Odpoledne pak došlo i na koupání v bazénu nebo vyrábění totemů po družinkách - rodinkách. Z Peru jsme odpluli do Grónska. Tam si děti musely vybrobit sáně, ale takové, které musí vydržet psí spřežení. Družinky si zvolily jednoho člena, který se poveze na saních a ostatní děti sáně táhly. Soutěžilo se i v lovu rybiček nebo kdo na sobě bude mít nejvíce oblečení. Dále jsme byli v Číně. Ráno přišli čínští obchodníci a snažili se dětem prodat nějaké "šunty" (dokonce se snažili prodat i Orloj) a během oběda nám duch vyměnil v jídelně příbory za čínské hůlky a u kuchaře objednal čínu s rýží. Všíchni jsme ukázali duchovi, že se nedáme a hravě si s tím poradíme, ikdyž to bylo hodně zábavné. V pátek šli děti spát do lesa, tam si postavily přístřešek a uvařily něco k jídlu. Protože se dětem s lese líbilo, všichni se vrátili zpátky do tábora druhý den kolem páté. V něděli nám počasí začalo přát, a tak jsme se s dětmi vypravili na Havaj. Nejprve jsme se vydali lovit perly, v čem nám ovšem bránili zdejší potápěči.Po obědě jsme se přesunuli na pláž, kde jsme se vykoupali v krásně teplé vodě a zahráli jsme si houbovanou. Poté proběhl výlet rodinek na serfu. Některé vypadaly, že ani nedojedou.Večer proběhla očekávaná volba miss. Všichni nominovaní měli připravené vystoupení a i doprovodný program byl velmi bohatý. A nesměla chybět samozřejmě i stylová porota. V ponedlí nám zavřeli hranici. "Celnice má střevní potíže" bylo na ceduli, která visela na celnici, takže jsme se nemohli přesunout, neboť na celnici nikdo nedorazil. Z technických důvodů bylo zavřeno. Přišli se na nás alespoň podívat naši dva badatelé, které už jsme týden neviděli. A tak jsme byli nuceni ještě chvíli zůstat na Havaji a jít prozkoumat zdejší okolí. Malý nákup v Jesenici udělal všem velkou radost a odreagování od her.
Odpoledne plnily děti táborové specializace (táborník, zdravotník, střelec, kuchař apod.). Každý si mohl udělat specializace dvě, ale protože začalo pršet, stihli jsme specializaci jen jednu. Za deště si pak děti malovaly táborová trička nebo hrály hry po oddílech. Ve skutečnosti celnice průjem neměla, jen jsme potřebovali vysvětlit dětem, že se nepřesouváme, tak jsme to pojali zase s trochou legrace. V úterý pak všechny oddíly odešly z tábora na celodenní výlet. Starší děti šly na tůru po vzdálenějším okolí a jako cíl měly zřízeninu, která nakonec nebyla úplně tak zřícenina jako spíše zeď věže uprostřed vesnice. Mladší oddíly se vydaly do muzea vlaků v Lužné u Rakovníka. Další den jsme se probudili v Řecku. Hned ráno nás na nástupu přivítali staří Řekové a zapálili olympijský oheň. A tak se dalo očekávat, že středa bude ve znamení olympijských her. Ale než byly hry zahájené, rozutekli se nám řečtí bohové po lese a připravili si pro děti nejrůznější úkoly. Před obědem si ještě děti natrénovaly přenášení olympijského ohně. Odpoledne pak naplno vypukla táborová olympiáda. Děti předvedly své sportovní nadání, zručnost a vytrvalost hned v 15-ti disciplínách. A některé výkony byly opravdu nad očekávání. Na večerním nástupu pak byli nejlepší sportovci oceněni zlatou olympijskou medailí. A protože byl celý den opravdu vydařený, zakončili jsme ho pohádkovým lesem, který si připravili vedoucí a nejstarší oddíl pro mladší oddíly. "Vítejte v Keni!" ozvalo se. Přivítali nás keňští domorodci, ti byli velmi aktivní a spolu s dětmi vyráběli masky obličejů. Odpoledne si děti zahrály hru - rezervace, kdy lovily zvířatka. V tom se jim ovšem snažili zabránit místní strážci. Večer jsme pak uspořádali karneval s diskotékou. Poslední etapa se odehrávala v Egyptě. Dopoledne děti stavěly pyramidy a soutěžily o to, kdo jí bude mít nejvyšší. Odpoledne si děti zahrály na archeology. V lese se nám totiž vyskytlo několik egyptských artefaktů, které bylo třeba vykopat. Poté se odehrál závod mumií, kdy družinky omotávaly svého svěřence toaletním papírem a vyhrála ta rodinka, která měla nejvíce omotanou mumii po uběhnutí určeného úseku. Večer se pak dostalo na vyhodnocení celotáborové hry a zahnání zlého ducha, který nás celých 14 dní pronásledoval. Potklali jsme samotného faraona Tutanchamona, který nám poděkoval a rozdělil s dětmi o jeho poklad.